Tímto textem se obracíme zejména na zaměstnané kolegy. Vzhledem k tomu, že v současné době často dochází k úpravám vašich platů v divadlech, přečtěte si pozorně upozornění pana Mgr. Vladimíra Petříčka.
Tak jako vždy při úpravě (navýšení či změně u § 6) tarifních platů dochází ke snahám zaměstnavatelů snížit či dokonce odejmout zaměstnancům osobní příplatek.
Jednoduše řečeno, osobní příplatek, který je zaměstnavatelem jednou zaměstnanci přiznán, NELZE snížit či odejmou bez toho, že by se změnily podmínky, za nichž byl osobní příplatek, a jeho výše, přiznán.
Nerozhoduje proto nic jiného, než kvalita nebo množství práce, jejichž změnu MUSÍ zaměstnavatel prokázat a písemně odůvodnit.
Častá ekvilibristika zaměstnavatelů spočívající v argumentování nedostatkem finančních prostředků na platy, je proto lichá. Zcela absurdní je pak nátlak zaměstnavatele na souhlas zaměstnance se snížením osobního příplatku. Zaměstnanec se svého nároku na plat a jeho součásti nemůže, byť by byl i ochoten, vzdát.
Zde platí, že základní povinností zřizovatele, kterou na sebe vzal dobrovolně při zřízení knihovny, je zajistit její financování. Statutární zástupce knihovny i zřizovatel vždy dopředu velmi dobře vědí, zda a v jaké výši dojde ke zvýšení platů a je proto i zde liché překvapení 1. ledna, že tarifní platy resp. jejich určení, se mění.
Tomu musí přece již dopředu přizpůsobit profinancování platů potažmo osobních i jiných nárokových příplatků.
V této věci existuje dostatečné množství judikátů Ústavního soudu, Nejvyššího správního soudu, Vrchního soudu i soudů krajských.
