Informace související s vývojem situace kolem COVID–19
• Informační telefonní linka Finanční správy: 225 092 392
Hlavní informační telefonní linka Finanční správy je dostupná na čísle 225 092 392. K dispozici je od pondělí do pátku v čase 9:00-17:00, připraveno kvalifikovaně odpovídat a radit je více než 100 metodiků.
• Můžete si stáhnout Pracovněprávní desatero boje s koronavirem
Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo srozumitelný návod na řešení všech situací, které mohou nastat během současných mimořádných opatření. Dokument si můžete stáhnout nebo vytisknout, najdete v něm také odkazy na konkrétní zákony a stručný výklad mimořádných opatření.
Dokument najdete zde
https://www.mpsv.cz/documents/20142/1443715/Desatero_tabulka.pdf/b415b933-f717-6936-df03-0fccd8ee6c16
• Rozšíření ošetřovného
Ošetřovné bude nově vypláceno i po zákonem stanovených 9 dnech – po celou dobu, kdy budou uzavřené školy i jiná dětská zařízení. Nově je program rozšířen i na děti do 13 let. Vláda se také shodla na vyplácení ošetřovného pro OSVČ 424 Kč na den.
Nárok na ošetřovné je nutné uplatnit tiskopisem Žádost o ošetřovné při péči o dítě do 10 let z důvodu uzavření výchovného zařízení (školy). Rodiče kvůli žádosti o tuto dávku nemusí chodit do dané školy osobně – to v nastalé situaci vláda striktně nedoporučuje. Vyplněný formulář jim škola zašle elektronicky, ten pak rodičům poslouží jako omluvenka z práce (doklad o překážce v práci).
Vzorově vyplněný tiskopis naleznou rodiče zde https://www.cssz.cz/documents/20143/157311/Vzor.pdf/e18cb12c-704b-a901-0807-52f4d1696a39
Vyplněný tiskopis předá rodič elektronicky svému zaměstnavateli (pokud rodič nemá elektronický podpis, postačí tiskopis vytisknout, vyplnit, podepsat, naskenovat nebo vyfotit a zaslat).
Jak má postupovat zaměstnavatel?
Elektronicky doručený tiskopis od zaměstnance předá zaměstnavatel spolu s podklady pro výpočet dávky příslušné OSSZ. Opět využije elektronickou možnost dodání na OSSZ – tedy s elektronickým podpisem, nebo datovou schránkou (na adresu elektronické podatelny).
Dávku poté vyplácí příslušná OSSZ (podle sídla zaměstnavatele či jeho účtárny), a to nejpozději do jednoho měsíce následujícího po dni, v němž jí byly doručeny řádně vyplněné podklady. Základem pro výpočet ošetřovného je průměrný denní příjem za rozhodné období (zpravidla za 12 kalendářních měsíců před měsícem, ve kterém vznikla potřeba péče). Průměrný denní příjem se poté ještě upravuje pomocí tří redukčních hranic (díky nim vzniká redukovaný denní vyměřovací základ). Výše ošetřovného odpovídá 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Ošetřovné se vyplácí za každý kalendářní den (od prvního dne).
Náhrada mzdy zaměstnanci během krizové situace
Pobírá zaměstnanec v karanténě mzdu?
Od zaměstnavatele obdrží zaměstnanec během prvních 14 pracovních dní dostává 60 % z redukované průměrné hodinové mzdy. V případě delší karantény, přebírá tuto povinnost stát. Od 15. kalendářního dne bude zaměstnanci vyplácena jako náhrada mzdy nemocenská, a to Českou správou sociálního zabezpečení.
Na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí můžete najít kalkulačku https://www.mpsv.cz/kalkulacka-pro-vypocet-vyse-nahrady-mzdy-v-roce-2020 sloužící pro výpočet náhrady mzdy. Karanténu musí zaměstnanec zaměstnavateli prokázat potvrzením „Oznámení o nařízení karantény„, které vystavuje ošetřující lékař nebo hygienik.
Zaměstnanec nemůže zároveň pobírat mzdu a náhradu mzdy! Pokud tedy v karanténě pracuje, bude dostávat klasicky mzdu.
Může zaměstnavatel nařídit dovolenou?
Na takovéto opatření zaměstnanec může nebo nemusí přistoupit, ale zaměstnavatel nemůže svým zaměstnancům dovolenou nařídit ze dne na den. Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen oznámit zaměstnanci písemně alespoň 14 dní předem.
Zaměstnanec nemůže chodit do zaměstnání z důvodu uzavření pracoviště nebo rozhodnutí zaměstnavatele. Má nárok na náhradu mzdy?
Došlo-li k uzavření pracoviště nebo omezení jeho provozu na určitý čas ve vazbě na mimořádná preventivní opatření a zaměstnavatel zaměstnanci nyní nemůže nadále přidělovat práci, jedná se o tzv. jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele ve smyslu § 208 zákoníku práce. Po dobu jejíhož trvání
zaměstnanci náleží náhrada mzdy ve výši jeho průměrného výdělku.
V současné situaci jsou provozovny pro veřejnost uzavřeny, ale výkon práce v nich je nadále možný. Zaměstnavatel se se zaměstnancem tak mohou dohodnout na změně sjednaného druhu práce (na dobu určitou), změně rozvrhu pracovní doby apod.
Ovlivní práce z domova mzdu zaměstnance?
Pokud zaměstnavatel nařídí svým zaměstnancům práci z domova, na jejich mzdě se to nijak neprojeví – běží ve stejné výši, jako by pracovali v místě výkonu zaměstnání. Jestliže nařídí zaměstnancům práci v noci nebo o víkendu, mají nárok na zákonné příplatky. Pokud si sami rozvrhnou práci tak, že se jí věnujete o víkendu nebo v noci, příplatky čerpat nemohou.
Má na náhradu mzdy nárok i zaměstnanec spolupracující na DPČ nebo DPP?
Osobě pracující na DPČ nebo DPP vzniká nárok na náhradu mzdy v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti a případné nemocenské jen v případě, že se účastní nemocenského pojištění a splňuje podmínky nároku na nemocenské.
DPP vzniká účast na nemocenském pojištění, pokud výše vyměřovacího základu (hrubého příjmu) v daném měsíci přesáhla částku 10 tisíc Kč. Od této hranice vzniká povinnost odvádět pojistné na sociální a zdravotní pojištění.
V případě zaměstnání malého rozsahu, např. u DPČ, vzniká účast na nemocenském pojištění, pokud výše příjmu dosáhne v kalendářním měsíci částku 3 000 Kč. Z takového a vyššího příjmu se pak rovněž odvádí pojistné.
Vzhledem k nouzovému stavu se mění daňové povinnosti
Daňové přiznání
Právnické i fyzické osoby mohou odevzdat daňové přiznání k dani z příjmů do 1.7.2020 bez jakékoliv sankce, nemusí přitom nijak dokazovat důvody odkladu související s koronavirem. Ti, kteří chtějí daňové přiznání podat v řádném termínu, samozřejmě mohou.
Hlavním cílem tohoto opatření je zamezit na finančních úřadech, na poštách apod. koncentraci fyzických osob, které nemají povinnost činit podání daňového přiznání elektronicky. U právnických osob odklad vznikl zejména z toho důvodu, aby právnické osoby získali více času na to splnit své povinnosti i přes onemocnění či karanténu účetní nebo dalších klíčových zaměstnanců.
Kontrolní hlášení
Prominou se pokuty za opožděné tvrzení daně a pokuty za nepodání kontrolního hlášení ve všech případech, kdy daňový subjekt individuálně požádá o prominutí úroku z prodlení. Musí ale prokázat důvody jakkoliv související s koronavirem – např. onemocnění či karanténa účetních.
Plošně také došlo k prominutí druhé pokuty za nepodání kontrolního hlášení ve výši 1 000 Kč v roce 2020 bez nutnosti prokázat důvody související s koronavirem. Dnes je ze zákona automaticky promíjena první pokuta ve výši 1 000 Kč.
Generální finanční ředitelství také upravilo příslušný pokyn tak, aby bylo možné individuálně prominout pokuty za nepodání kontrolního hlášení, a to bez časového omezení, pokud bude prokázána spojitost s koronavirem.
Přerušení živnosti a uplatnění paušálních výdajů
Zákon o daních z příjmů neobsahuje v žádném ustanovení povinnost krátit výdajové paušály v případě přerušení (ani ukončení) živnosti. Lze použít výdajový paušál v plné výši, tzn. ve výši 60 % z dosažených příjmů.
Současně s podáním daňového přiznání se doporučuje doporučil podat na finanční úřad i průvodní dopis, kde bude uvedeno, že k přerušení živnosti fakticky nedošlo a doložit obdobné čestné prohlášení, které bylo podáno na OSSZ, aby správci daně nevznikly případné pochybnosti ohledně aplikace § 23 odst. 8 ZDP, tj. ohledně dodanění stávajících pohledávek apod.
§ 7 odst. 7, § 23 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
Živnostníci ušetří na pojistném
Vláda rozhodla o šestiměsíčních prázdninách v placení zdravotního a sociálního pojistného pro 514 tisíc OSVČ, které mají příjem pouze z podnikání. Cílem opatření je stabilizovat zejména nejohroženější, tedy nízkopříjmové OSVČ. Zároveň ale částečně uleví i těm, kteří na pojistném odvádějí více než zákonem stanovené minimum. Živnostníci a podnikatelé z řad OSVČ nebudou muset v období března až srpna 2020 platit měsíční zálohy na pojistné. Následně, ve vyúčtování za rok 2020 bude jejich odvod snížen o těchto šest měsíců, a to částku ve výši minimálních pojistných.
To konkrétně znamená, že OSVČ za těchto 6 měsíců ušetří 29 916 Kč, tedy šestinásobek minimálních pojistných (4986 Kč). Toto opatření jim nejenom zlepší cash-flow v období nouzového stavu, ale odpadne jim také administrativa spojená s placením pojistných.
Informace související s vývojem situace kolem COVID 24.3.2020
